Dá se napsat detektivka, ve které hrají podstatnou roli zvířecí hrdinové, a přitom je to kvalitní krimi? Ano! Přesvědčila mě o tom úžasná americká autorka Rita Mae Brown, jejíž dva romány s kriminální zápletkou jsem do Češtiny přeložila (první, Kéž bys byl tady, vyšel loni v létě v nakladatelství Motto a druhý, v originále nazvaný Rest in Pieces, jsem před nedávnem odevzdala přeložený a vyjít by měl letos v létě).
Rita Mae Brown touhle sérií dokazuje, že detektivka pro milovníky koček a psů se dá napsat velmi inteligentně, s citlivým nadhledem, jemným humorem a dobrou kriminální zápletkou. Vtip je postavený na tom, že zvířata mezi sebou komunikují, spolu se svými páníčky se účastní vyšetřování vražd a ledacos dokonce sama vyřeší – jenže lidem své závěry nedokáží sdělit, a tak musejí počkat, až vraha odhalí klasické vyšetřování, odhrávající se v hlavní linii příběhu.
Ano, je to „jenom” pohádka – ale kvalitní a milá. Pokud už máte dost brutálních detektivek plných sadistických vrahů a zkorumpovaných politiků (a navíc milujete zvířata, což ale není podmínkou), bude vás tohle čtení bavit.
Pro mě bylo překládání obou románů od Rity Mae Brown příjemným únikem od reality. V knihách se vynalézavě vraždí a vyšetřuje, ale neméně důležitá je barvitě vykreslená atmosféra amerického maloměsta ve Virginii, mezilidské vztahy a láska ke zvířatům, která nenuceně a nevtíravě probleskuje mezi řádky. Hlavní hrdinkou je mladá poštmistrová Harry. Po rozvodu žije na farmě, kterou zdědila po rodičích, jen se svou kočkou Paní Murphyovou, která v příběhu zastává roli hlavního zvířecího kriminalisty, fenou Tuckerovou a dvěma koňmi – a je tak zvědavá, že občas poruší listovní tajemství nebo se na vlastní pěst pustí do vyšetřování vraždy.
Možná mě tyhle knihy tolik okouzlují proto, že se v nich spojují moje vlastní žánry: krimi a příběhy pro „kočičí” lidi. Věřím ale, že budou pohlazením po duši i pro ostatní čtenáře. Jestli hledáte čtení na léto, já a moje kočky vřele doporučujeme tohle!
Ukázka z knihy Kéž bys byl tady (Motto, 2015):
„Není tu nic -“ Josiah ztišil hlas „- kromě tohohle.“ Ukázal na skvrny.
„Ale je! Něco tu je!“ zaštěkala Tuckerová.
Paní Murphyová s Tuckerovou zkoumaly místo činu. Harry usoudila, že to dělají, protože je přitahuje pach krve.
„Vypadněte odtamtud!“ zavolala.
„Nezlob se na ně, Harry. Jsou to jenom zvířata,“ uklidňoval ji Obchodník.
„Něco tu je! Je tu stejný pach!“ štěkala Tuckerová.
Harry k feně doběhla a chytila ji za obojek. „Okamžitě půjdeš se mnou!“
Paní Murphyová běžela vedle Harry. „Nedělej to! Vrať se! Vrať se a očichej to tam!“
Harry se nevrátila a dobře udělala, protože kdyby se spustila na všechny čtyři, aby nasála pach, uviděla by několik pramenů vlasů nasáklých krví, které unikly pozornosti šerifových lidí. To by ji zničilo.