Už zítra by měla být u mého nakladatele k dostání nová knížka Prokletý kraj. Není to tentokrát detektivka, ale napínavý román. Tak ať se vám líbí! Objednat si ji můžete třeba tady: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/73963635/proklety-kraj/
A tady je aspoň krátká ukázka:
Ohlédla se směrem, kterým ten člověk utíkal, a v nedávno posečené trávě rozeznala pěšinku. Dala se jasně sledovat – zdupaná mokrá tráva se ve slunci leskla jinak než ta okolní. Pěšinka vedla Lindu podél sadu k místu, kde zřejmě končily Žofiiny pozemky, protože tam posečená tráva najednou přecházela v neudržovanou džungli plnou bodláků. Tady už bylo naprosto zřejmé, že tudy někdo pravidelně prochází. Široce vyšlapaná cestička ústila na louku táhnoucí se až k vesnici a na ní se vytrácela – tady se zřejmě noční návštěvník vydá pokaždé trochu jinudy, aby nevydupával pěšinku přímo ke své chalupě.
„Takže šmírák,“ ucedila polohlasem Linda. Trochu ji uklidnilo vědomí, že podle všeho není první, na koho se ten člověk díval. Dál už nepůjde. Vrátí se a poví Žofii, co se stalo. Žofie by na okno ve štítu měla nechat nainstalovat žaluzie nebo roletu. Přece nechce, aby jí hosti psali do recenzí, že jim do nezakrytých oken nakukoval slídil. Ačkoli…
Co když o něm Žofie ví? Je přece zvláštní, že se nikde v podkroví nedá zatáhnout. Z jiného místa v okolí domu se možná dá potmě nakukovat zase do dvou vikýřových oken…
Lindu z té představy zamrazilo. Co když je s tím šmírákem Žofie domluvená? Třeba jí dokonce platí za to, že se může chodit dívat! Anebo pro ni něco udělal a ona se mu takhle odvděčuje. V sezoně se tu jistě střídají jedni hosté za druhými, takže každý týden může vidět při převlékání jinou ženskou… nebo chlapa.
Byla to absurdní představa, ale vlastně ne až tak neuvěřitelná.
Znovu zamířila k jabloni rozhodnutá zapátrat v trávě po čemkoli, co tu po sobě vetřelec mohl zanechat. Sotva se ale sklonila, skříply vchodové dveře a na zápraží vyšla Žofie s puntíkovaným hrnkem v dlaních. Měla na sobě kožešinovou vestičku, tepláky a vysoké holiny.
„Dobré ráno. Jak se vám spalo?“
Linda se napřímila. „Krásně,“ odpověděla a uvažovala, jestli ji oteklý obličej, pytle pod očima a zarudlé bělmo neusvědčují ze lži. Žofie ji ale nezná a nemůže vědět, jestli takhle nevypadá každé ráno.