Vždycky když jsem někde četla, jak někdo vypráví o knize, která mu „změnila život“, připadalo mi to nadsazené. Knížka se vám může líbit, můžete z ní být nadšení, ale že by měla sílu měnit životy? A vida, teď mi do ruky přišla taková, která něco změnila. Ne snad můj život, ale něco pro mě hodně zásadního.
Změnila moje vnímání přírody. Konkrétně stromů a rostlin. Les jsem odjakživa považovala za svoje domácí prostředí – vždyť jsem velkou část dětství strávila v domě, který stojí přímo u borového lesa. Ale než jsem přečetla knížku Tajný život stromů od německého lesníka Petera Wohllebena (nakladatelství Kazda), nedívala jsem se na stromy jako na cítící bytosti. Nevěděla jsem například, že…
… se stromy jednoho druhu mezi sebou přátelí a pomáhají si – například když jeden z nich oslabí stáří nebo nemoc, přátelé z nejbližšího okolí ho skrze kořeny krmí živinami.
… mezi sebou stromy jednoho druhu komunikují s pomocí vůně a například dokážou příbuzným ohlásit, že se blíží nebezpečí (třeba v podobě zvířat, ožírajících listy).
… mateřské stromy se láskyplně starají o svoje potomky, kojí je a dělají všechno pro to, aby mladé stromky měly co nejpevnější a nejzdravější dřevo.
… stromy pociťují bolest. „Ať už se jedná o buky, smrky či duby, všechny pociťují bolest, když je někdo ohlodává. Jakmile se taková housenka s vervou zakousne, změní se tkáň v okolí postiženého místa. Za potom vysílá elektrické signály stejně jako v poraněném lidském těle.“
… stromy vysazované do městských parků nebo zahrad po jednom, bez přítomnosti přátel stejného druhu, jsou trpící sirotci. „Není tu matka, která by je kojila, starostlivě bděla nad tím, aby mazlíčci nerostli příliš rychle, po miloučkém, vlhkém a bezvětrném lesním klimatu ani památky, jen osamění.“
… v přirozené lesní půdě nezničené těžbou žijí živočichové s tak fascinujícími jmény jako nosatci, pancířníci a chvostoskoci.
… na první pohled můžete poznat, že smrk nebo borovice ve vaší zahradě má nějaké starosti…
Je to jen několik z obrovského množství poutavě podaných informací. Tahle knížka je poklad, který vám neuvěřitelně rozšíří obzory. V Německu se stala bestsellerem a věřím že Češi, velcí milovníci přírody, si ji také najdou. Pokud máte les rádi, po jejím přečtení ho budete milovat ještě víc – a jinak. A jestliže jste dosud přírodu brali jen jako kulisu k procházkám nebo sportování… pak ji možná na příštím výletě uvidíte jinýma očima. Slovy Petera Wohllebena: „Pod střechou z listí se denodenně odehrávají dramata a dojemné milostné příběhy, tady je poslední kousek přírody před našimi dveřmi, kde se ještě dají zažívat dobrodružství a odhalovat tajemství.“