Je čas, kdy mláďata lišek podnikají první průzkumné kroky před noru. Objevují svět, nasávají nové pachy, hrají si ve flíčkách světla a stínu pod stromy. Čekají na mámu, až se vrátí z lovu a přinese jim něco k snědku. Milují svoji mámu stejně jako vaše děti vás. Potřebují ji, stejně jako jste ji potřebovali vy, když jste byli malí.
Přesto se i v téhle roční době smějí lišky střílet. A myslivci to dělají. Proč? Vždyť liška je přirozený predátor, patří do naší přírody, pomáhá nám snížit stavy hrabošů, kteří jsou v poslední době přemnožení. Kdybychom dovolili liškám, aby hraboše více lovili, nemuseli bychom pak rozhazovat po polích jedy.
Je to tak týden, co jsem v lese viděla zastřelenou lišku. Měla jsem zkažený den. Pořád jsem musela myslet na její děti, které někde čekají, až se máma vrátí. A ona nepřijde. Jestli je vám jich taky aspoň trochu líto, moc prosím, podepište petici za zákaz střílení lišek po celou dobu jejich péče o mláďata, a pokud můžete, pošlete ji i svým známým. Děkuji.
https://www.petice.com/zakaz_strileni_lisek_po_celou_dobu_pece_o_mladata