Porota v každé kategorii ceny Magnesia Litera mohla vybrat až devět titulů, ze kterých ve čtvrtek 14. 3. vzejde tradiční trojice nominovaných. Je mi ctí, že se na longlistu v nové kategorii Litera za detektivku objevilo moje Vraní oko.

Kdo už se nemůže dočkat mojí nové knížky, může si zatím přečíst aspoň povídku. V nakladatelství Motto vyšla sbírka příběhů od deseti autorek. Zadání znělo: „Ať je to něco úplně jiného než váš běžný žánr.“

Proč jsem začala psát už ve čtyřech letech? A z jakého důvodu jsem se později rozhodla, že spisovatelkou rozhodně být nechci? Co mě rozčiluje v knihkupectvích? Co říkám na zfilmování některých svých knih?

Co všechno potřebuju k tomu, abych mohla psát? Co mě brzdí a co naopak přivolává inspiraci? Je pravda, co kdysi napsala Virginia Woolf, že aby žena mohla tvořit, potřebuje především vlastní pokoj s klíčem v zámku a vlastní příjem? O zákulisí psaní knih vypráví v knižních rozhovorech s Janou Poncarovou dvanáct českých spisovatelek a já mezi nimi.

Kde se zrodila moje láska ke koním? Proč jsem si pořídila dva dostihové? Jakou mají povahu a co mi vztah s nimi dává? Baví je závodění? A jaký je to pocit, když můj kůň běží na slavném závodišti ve Francii? Budu z tohoto prostředí psát knížky?

Tahle rubrika mě vždycky v magazínu DNES bavila. Takže když přišla nabídka dát do ní rozhovor spolu s bráchou, byla jsem nadšená! A bylo to zase něco nového, fajn zkušenost. Vyprávíme, jaké jsme měli dětství, co (pro mě hodně důležitého) máme společného a co naopak vůbec. A taky mluvíme prostě každý o svém životě, třeba o tom, co nám teď dělá největší radost.

Tak tenhle rozhovor se opravdu moc povedl. Stejně jako krásná titulka. Po celé září ho mohli cestující najít v časopise, který se rozdává ve vlacích Českých drah. Vyprávím v něm třeba o tom, jaké to bylo, když jsem opustila jistotu stálé práce v redakci časopisu a šla si za svým snem: stát se spisovatelkou na plný úvazek. A taky o tom, proč se mi někdy po novinářské profesi stýská. Anebo prozrazuju, jakým způsobem se při psaní svým postavám dostávám do hlavy…

Jak se udržuju fit, když celý den píšu? Jakou metodu na rovnání páteře bych chtěla vyzkoušet? Jak nejraději relaxuju se svými koňmi? Proč pro mě spisovatelská profese není ideální? A jaká zásada mi pomáhá udržovat si dobrou náladu? V rozhovoru pro časopis Kondice jsem se rozpovídala nejenom o svojí lásce k pohybu, ale i o spoustě dalších věcí.

Co je typické pro moje hrdinky a jaké jsou moje čtenářky? Co jim v mých knížkách dělá obzvlášť velkou radost? Jak se stalo, že jsem si pořídila dva dostihové koně? A co jsem se u nich naučila? Nejen o tom vyprávím v dlouhém výborném rozhovoru v Pátku Lidových novin z 28. července.

Je spisovatelská profese opravdu svobodná? Proč jsem celý život odmítala nabídky na povýšení? Vážně nikdy nepíšu o sobě? Která knížka představovala v mojí spisovatelské kariéře zlom? A co si myslím o knihách napsaných umělou inteligencí? Čtěte v srpnovém Glancu!